Tak jako malíř klade vrstvy jednu na druhou, tak jako druhý hlas podbarvuje sólového zpěváka, právě tak se blížím k poznání svého trápení. Pomalinku, pomalu, hluboko a ještě hlouběji. Ale ne dnes. Dnes chci zapomenout. Úplně zapomenout.
Zakouřený bar mě na moment propustil do černočerné tmy. „Chvilku jdu na vzduch,“ podotkl jsem přes naleštěný pult.
Ulice se oklepala z přívalu lijáku. Déšť se sice po pár hodinách stáhl a po týdnu ukončil dusivá vedra, ale vlastně jen zasyčel, symbolicky rozlil několik louží a vyleštil chodníky pro světla aut a pouličních lamp. Praha oddychovala a moje lehce přiopilé přešlapování před narvaným barem brala s pochopením. Nadechl jsem se. Letní víkend byl tu. Ve sklenici se houpalo docela drahé víno a svět se zdál vcelku perspektivní. Napadla mě zvláštní myšlenka, možná trefnější, než si připouštím: „Prázdný život s plnou sklenicí!“
Už půl roku nehraji. Šest měsíců bez fotbalu. Po více než čtvrtstoletí. Ztratil jsem rychlost, kondici a hlavně chuť. Láska se vytratila…
Pozoruji hlavní třídu. Přijela tramvaj. Disciplinovaně se držela kolejí, minula blikající semafory a poloprázdná se rozhodla překonat střídmě osvětlenou Vltavu. Nenuceně mě vyzvala k zaplacení a následování. Máme stejnou cestu, bydlím stejným směrem. Dopiji sklenici, rozloučím se s lidmi, které vlastně neznám, a pomalým krokem se vydám k přístavu.
Zazvoní mobil, sáhnu do kapsy a mrknu na displej. Překvapení se pro jednou, zoufale výjimečně, koná. Bývalý spoluhráč. Přes dva roky jsme spolu neprohodili slovo. Ani se mi nechce odpovídat, jazyk mám ztěžklý, myšlenky spíše na spánek než na přátelský pokec. Ujdu dva kroky a přece jen telefon zvednu: „Ahoj! Tak nás napadlo… chybí nám trenér… jen na zkoušku… Co říkáš?“ Nadechnu se a bez zaváhání souhlasím. Nenápadný začátek velké lásky.
Nedojdu ani před náš dům a už mám vymyšlený první trénink. Ani neusnu a už tuším, že budu vyhrávat. V koutku duše mám sice pochyby o svém barovém prokletí, ale myšlenky na potenciální skandály zaženu energickým pokrčením ramen a zavrtěním hlavou. Snad nebude tak zle.
Bylo.
